My pyráty...

Pokud máte rádi moře, yachting, srandu, pivo, atd., pak jste tady správně

Silvestr 2012, 29.12.2012 - 2.1.2013

Letošního Silvestra jsme strávili na moři a to plavbou ze slovinské Izoly do italských Benátek ve složení:

 

Kapitán:

Petr Klapka (Lapák)

Posádka (odporní špinaví fendráci):

Bílý Medvěd (Míša)

Ondrášek

Horcl

Viktor

Tomáš

Karel - autopilot, součást lodi


Základna: Izola (SLO)

Charter: Adria service d.o.o., http://adriaservice-yachting.com

Zajišťoval: Marais, s.r.o., http://www.marais.cz/

Loď: Elan Impression 394, Orca V

Orca V v Benátkách
Orca V v Benátkách
Trasa:

Datum Odkud Kam Ujeto (nm) Čas (hh:mm)
29.12.2012 Izola (SLO) Portorož (SLO) 11,3 2:50
30.12.2012 Portorož (SLO) Caorle (ITA) 31,7 7:50
31.12.2012 Caorle (ITA) Benátky - Venezia (ITA) 27,1 6:25
1.1.2013 Benátky - Venezia (ITA) Portorož (SLO) 54,5 11:20
2.1.2013 Portorož (SLO) Izola (SLO) 10,3 3:45

Celkem ujeto: 134,9 nm

Odjezd z Olomouce proběhl 28.12.2012 cca v 22.00hod automobilem VW-T v majetku pana kapitána, kterýžto zajišťoval dostatečnou pohodu posádce při cestě i rekreaci. V Brně jsme přibrali zbytek posádky a cca ve 24.00 pokračovali směr Izola, kam jsme po pár přestávkách a dostatečné rekreaci přijeli cca kolem 7.00hod, 29.12.2012.

   Loď měla být připravena v 9.00hod, takže jsme zbylý čas věnovali dílem prohlídce maríny a dílem spánku. V 9.00hod jsme šli s Lapákem vyřídit papíry a převzít loď, zatím co zbytek posádky jel do místního marketu nakupovat proviant.

   Převzetí lodi proběhlo bez problémů. Elan Impression 394, Orca V, vyrobená v roce 2012, je pěkná lodička a vzhledem k roku výroby bylo vše OK, až na drobné drobnosti:

-          vybavení mapovým plotrem Garmin, který kupodivu pracuje i s palubními přístroji (byť je nakrmen staršími mapami)

-          Ukazatele stavu vody a paliva fungují na principu nepravděpodobnosti a proto jim nelze věřit

-          A ty schůdky uvnitř salonu… (jako u všech designů Impression), to je fakt něco…

   Po nalodění jsme se v 11.00 neprodleně vydali na moře. Jako postupový cíl byla určena zátoka Portorož. Vzhledem k tomu, že pěkně foukalo, trošku jsme si zablbli. V Portoroži jsme zakotvili před jachtařským klubem a po jídle jsme se uložili ke krátkému odpočinku. Po procitnutí cca v 18.00 jsme se věnovali rekreaci a posléze spánku…

   Ihned brzy ráno 30.12.2012, cca kolem 9.40hod jsme však už zase byli na moři a směřovali do italského Caorle, kam jsme částečně na plachty, částečně na motor s Karlem, přijeli samozřejmě při největším odlivu a za značného šera. Vzhledem k tomu, že hloubkoměr ukazoval prapodivné hodnoty a my byli neznalí místních zvyklostí, přistáli jsme raději hned za „vraty" na „kůlech". Až po přistání jsme zjistili, že přístaviště patří k nějakému soukromému hotelovému komplexu, nebo čemu vlastně. Přesto, že nikdo z Italů neprotestoval, vydali jsme se na další cestu raději již v 7.00hod, 31.12.2012.

Pozn.1: K večeři bylo slovinské kuře se švýcarskou bramborovou kaší, vařeno v Itálii moraváky Ondráškem pod vedením jistě Péti.

   Z Caorle jsme vypluli bez problémů a opět s podporou větru a částečně motoru s Karlem jsme se vydali k cíli naší plavby - Benátek, Venezie.

   Samotná cesta až k vjezdu do vlastních Benátek proběhla klidně. Poté, co jsme vjeli do plavební dráhy před Benátkami bylo nutné zbystřit pozornost, jak už kvůli navigačním specifikům a velmi rušné lodní dopravě, tak kvůli výstavbě protipovodňovových opatření před vlastním městem. Provedli jsme průzkumný okruh kolem Piazza San Marco a zamířili do maríny na ostrově San Giorgio.

   Přesto, že tato marína je určena pro lodě do 15m, je velmi těsná. Kotví se opět mezi kůly, které nahrazují muringy. Důležité je odhadnout mezi které kůly se vejdete a mezi které už ne… Naštěstí nás obsluha maríny po několika srandovních pokusech navedla na odpovídající „otvor". Potom už to byla brnkačka. Vzhledem k tomu, že všechna potřebná lana jsou součástí stání, stačilo jen odvázat všechna naše lana, odstranit a zase zpět naházet fendry, pochopit italský výklad jací jsme blbci a potom bez dalších problémů přistát. Hladina v maríně se silně vlní vzhledem ke skutečně velice rušné dopravě v kanálech, ale i tak mají stání vymyšlená dobře a občan má na zakotvené lodi pocit naprostého bezpečí. Jediný problém je se sociálním zařízením, které je vzdáleno cca 10min. pochodovým krokem v zázemí maríny (něco tam opravují, možná to je jindy snažší…). Stání na jednu noc v maríně San Giorgio bylo pro naši loď oceněno na 91,-€.

   Po deratizaci posádky v již zmíněném sociálním zařízení jsme přikročili k prohlídce protilehlého ostrova - samotné Venezie. Před Bassilica Di San Giorgio Maggiore jsme využili autobusovou zastávku linky č.2 (samozřejmě, že veškeré spojení je realizováno po vodě loděmi) a přepravili se na nábřeží  u Piazza San Marco. Ano je to tam pěkné… všude plno lidí… všude plno prodavačů masek, to by ještě tak moc nevadilo, ale všude pokoutní obchodníci pocházející z menšinové populace, která je největší na světě, kteří neprodávají, ale dosti hrubě vnucují všelijaké svinstvo, což už nejenže vadí, ale je to odporné. Z těchto důvodů jsme se přesunuli za Ponte di Riato a tam jsme chvíli meditovali na zahrádce jedné z kavárno-vinárniček. Poté jsme se přesunuli přes další vinárničky s venkovní obsluhou zpět k zastávce autobusu č.2 a vrátili se cca ve 22.00hod zpět na San Giorgio. Zde jsme se věnovali rekreaci, ke které se připojila i Ugljanova posádka, o které se záměrně celou dobu nezmiňuji, protože jejich loď jela celou dobu s námi… Vlastní Silvestr se nesl ve standardním duchu, tj. v  obžerství a chlastu. O půl noci byl nádherný ohňostroj. Potom byla naše loď jako od prasat, že by ten ohňostroj? Potom už zbývalo jenom uložit Horcla (artikulljuj pí.o) a šlo se spát.

   Nový rok 2013 nás velmi nemile překvapil celkem nechutnou mlhou. Nebylo vidět na konec maríny. Přesto jsme k sobě byli tvrdí a vypravili se opět busem č.2, tentokrát však v opačném směru, na okružní jízdu Benátkami. Ano, mlha byla taková, že jsme nic neviděli, ale stálo to za to. Na konečné u Ponte di Riato jsme samo sebou vystoupili a prošli zpět na nábřeží, přičemž jsme nakoupili několik nezbytných zbytečností. Potom už zpět na San Giorgio.

   Pozn.2: Gondoly - Bílý Medvěd konstatoval, že se v nich dá jezdit pouze v papírových botách. I ostatní se shodli na tom, že kdyby byl kdokoliv z nich vyfotografován na palubě tohoto plavidla, bylo by mu ze sebe samého do smrti zle. Jinak nelze popřít, že jako výrobky jsou to nádherné kusy.

   Pozn.3: Placení za autobus - jednohodinové jízdné na MHD zde stojí 7,- €. Vzhledem k tomu, že ze San Giorgia na San Marco, je to jenom jedna zastávka a není zde prodejna lístků, jezdili jsme zadáčo. Nazpět jsme to ukecali a dali štiplístkovi 10,-€. Jinak jsme samozřejmě platili. Vy to nedělejte.

   Odjezd ze San Giorgia proběhl kolem 13.15hod. cesta to byla vzhledem k mlze značně krušná. Jeli jsme striktně kolem navigačních kůlů a majáků plavební dráhy s dvoučlennou hlídkou vyzbrojenou mlžným rohem na přídi, ale i tak to byl mazec, protože nebylo skutečně nic vidět. Viditelnost cca 50m. Provoz stále stejný. Naše jediná útěcha byla v tom, že nás na radarech vidí ostatní, ale při jejich rychlosti… Na výjezdu z plavební dráhy jsme potkali remorkér i s pilotem, který čekal na nějakou nákladní loď. Tu jsme zaplať pánbůh neuviděli vůbec. Pouze jsme slyšeli její houkání, které se mísilo s houkáním hornu vjezdového majáku. Vše dobře dopadlo a my vyjeli mimo plavební dráhu na otevřené moře, mlha se však pořád držela ještě cca dalších 25nm. Kdo to zná, tak jistě potvrdí, že na hlídce v takovém počasí jsou často halucinace větší než po nějakém fetu. Jsou vidět lodě, kostely, UFA a vůbec všechny možné věci, které trošku rozežene jenom zatroubení na roh. Osobně jsem měl i sluchové halucinace, kdy jsem slyšel vyzvánět svůj telefon, který ležel vypnutý v kajutě… Není snad potřeba podotýkat, že krušnou cestu mlhou jsme přežili jen díky zásobovacímu oddílu, který na palubu dodával čaj s třtinovým cukrem… Druhou polovinu cesty se mlha konečně zvedla a s ní konečně i vítr, takže ještě zbyl ještě čas na noční sailig, což byla velice pěkná tečka za tímto dnem. Kotvili jsme opět v Portoroži cca v 0.30hod.

   Z příjemného kotviště v Portoroži jsme odjeli 2.1.2013 cca kolem 10.00 hod a v příjemném větříku a za mírného deště směřovali Orcu domů do Izoly. V přístavu jsme ještě doplnili palivo a jali se přistát.

Pozn.4: Benzinová stanice v Izole - je poměrně malá, schovaná v rožku přístavu a je tam celkem málo místa na manévrování. V sezonu bych doporučil tankovat ropu někde jinde…

   Předání lodi proběhlo opět celkem v klidu a míru. Dokonce se nám podívali na plachty a přivolali i potápěče (tak zkušené posádce snad mohli věřit J). No a kolem 15.00hod, odjezd do ČR. Příjezd do Olomouce cca 23.30hod.

   Celkový dojem z cesty - paráda. Počasí až na tu mlhu bylo super, loď i posádka také. Benátky jsou pěkné, ale už mě tam nikdo nedostane…

Prozření 10/2013: no, není to až tak... Benátky člověka prostě chytnou...někdy se tam ještě chci podívat...

Takového Silvestra každému doporučuji.

Příští Silvestr bude někde jinde (Korsika?, Elba?, Řecko?), ale určitě na moři.

Oprava 10/2013: letos to asi bude Vis...

 

Viktor

viktor@hk-yacht.com

 

P.S.: doporučuji do této lokality vzít s sebou nějaké aktuální mapy, protože jak mapový plotr, tak tištěné mapy i sedmičky na lodi, aktuální nebyly.

Trasa plavby
Trasa plavby
Benátky
Benátky
* Děkujeme za návštěvu *
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one