13. 28.3. - 4.4.2015 - Bavaria 37 - GASTROJACHTA

  28.3. - 4.4.2015 - Bavaria 37 - GASTROJACHTA  

  Málokdy se stává, že je zahájeno psaní článku ještě před vyplutím, ale v tomto případě, bylo nutné udělat vyjímku....  

Gastrojachta 2015

Již loňského roku, při cestě na kole za oškoruší*,  jsme se Horcl, Bonzo a ICH dohodli, že by bylo velice vhodné realizovat březnovou plavbu poněkud jinak.
*Oškoruše, nebo  oskeruše či oskoruše, je ošklivé jablíčko z čeledi jeřabinovitých, je to plod ze kterého se na jižní moravě vytváří famózní gořalka. Existuje oslovení  „si škaredý jak oskaruša“ což ale není o nás :-).
Nebyl to výlet ne na lodích, i když jsme byli v přístavu na Baťově kanálu ve Výklopníku, ale na byciklech. Komické bylo, že NCIS Horcl se ve svých asi 70 letech naučil používat přehazovačku.
Při konzumaci eurobeerů  a debatě o spoustě gastronomických zážitků z mnoha výletů na jachtě v Chorvatsku nás přepadla VIZE!
V zásadě šlo o myšlenku, nejíst a nepít v Chorvatsku nic z ČR, potažmo od „babišky“. Nešlo pouze o to dobře se najíst, ale také dokázat Chorvatům, že existují také 100% „nepaštikáři“.  
 
Nic proti Ugljanovi, ale konzervy, byť dobré, v této zemi (Chorvatsku), prostě nemohou chutnat tak jako u táboráku...
 
Takže myšlenka plavby: Jet tam, kam bude foukat vítr. Jíst a pít pouze suroviny, potraviny a nápoje vyrobené v místě původu, tedy v Chorvatsku. Řečeno jinak, NIC z ČR. Dohodnuto bylo, že je přípustné vzít si s sebou kuřivo a vzhledem ke značnému „mládí“ posádky, léky. Opět bylo zdůrazněno, že NIC jiného orálně použitelného, NE! 
Ještě jinak, sežer si rohlík z domova před chorvatskými hranicemi a zbytek zde zakopej! Dtto pro pití! Na březnové jachtě jíst pouze, měkkýše, olihně, krevety, sumýše, submýše, (meše ne)Hanácke a jiné maso, sýry a pití pouze chorvatské provinience. Provést zvážení našich těles před a po tomto výletu a zjistit, zda posádce zhubla záda a popřípadě z toho vyvodit, nebo nevyvodit důsledky. Sepsat povídání o navštívených restauracích, nových, popř. staronových receptech tak, aby jídla chtiví jachtaři, věděli kam v březnu zajet a co si uvařit…  
Už na prasečích hodech dne 27.2.2015, na „Anténě“, vznikl zásadní problém – co znamená slovo NIC.
 
Preambule:
NIC je méně než nula – tedy skutečně NIC!
 
Zjistili jsme, že slovo nic má nepředstavitelně široký rozměr. Například salám nebo jitrnice by mělo být zřejmé, ale pro NCIS Horcla a Zdenu nic není nemožné. Taktéž masové konzervy nebo mléko sic!.
Pod slovo NIC se dá schovat taky bramborová kaše v prášku nebo domácí konzerva.
Nevím kolik je smrtelná dávka kaše v prášku, ale podle mně je to méně než 0,5mg pro dospělého očkovaného bělocha.
Slovo NIC platí i pro pívo, kořalky a podobné věci, což bylo opět pod rozlišovací schopnost některých přítomných…
Horcla dokonce napadlo pašovat česnek ve spoďárech, popř. fingovat kýlu a do vzniklého vaku uschovat potraviny….. NIC! Taky jsme nechtěli, aby se na hranicích se Slovinskem změnila Zdena v Pamelu  Anderson a v podprsence pašovala osvěžující párky od ministra financí.
Takže ideální je balíček, pro tuto cestu, je tvořený plavkami a peněženkou úhledně uloženými v batohu což je březnu výbava hodna Gleba Travina (muž, který na kole objel SSSR v letech 1929 až 1932 a dodnes to nikdo nezopakoval). A my se rozhodli tuto výzvu přijmout!

Bonzo & ICH/VK 

K předmluvě - již z lodi:

Skutečně jsem nepochopil, co nepochopili jiní, na slově NIC.
V neprůhledných taškách byly na loď propašovány takové věci, až hanba říkat…
Teta kolorovaná pojídala řízky z ČR skoro do soboty večera – byť již dávno bylo praveno:
Všechno žrádlo, které projede tunelem, (myšlen Sveti Rog) patří psům! Na její obranu je potřeba konstatovat, že tyto řízečky tunelem neprojely, neboť byl tunel z důvodů bory uzavřen :-).
NCIS Horcl stále nabízí čokoládky a jiné věci, které „byly vyrobeny ve Švýcarsku pro chorvatskou republiku" – hnusné!
Dále mi byly podstrčeny k ochutnávce dva vzorky sýra. Jaká byla radost nevěřících, když jsem vybral jeden z nich, jako lepší –byla to pašovaná Mozzarela z ČR. Odporné!!!
Dále mě málem ranilo, když paní Farářová dala do placu Ron Kraken – to se prostě nedělá!!! Ještě odpornější!!!!
Dále při otvírání některých skříněk objevuji nápisy, které bez problémů přečtu – a to už se vůbec nedělá!!!!!
No, ale musím uznat, že to nejsou věci velké ceny a kvality a navíc to nepiju, ani nežeru :-).
 
P.S.1: Autor zbytku článku velice lituje, že se Bonzo/Habĺašanky mate ha, nezúčastnil, takže jsem byl víceméně sám, kdo zastával čistou myšlénku gastrojachty. 
ICH/ VK.
P.S.2: A to Zdena připravila skvělou vlajku, pod kterou jsme také jeli, s výšivkou gastro-yacht – klamání tělem – přesto děkujeme za snahu :-).

Tak tedy k samotné cestě:
Loď: Bavaria 37 C – Kalispera
Báze: Marina Šangulin, Biograd na Moru
Charter: Angelina Tours d.o.o.
Zajišťoval: Marais s.r.o. 

Kapitán: NCIS Horcl
Ostatní nečistí:
Sova Pálená/Sob Rudolf/Panda velká/Jiřka
Paní Farářová /teta Kolorovaná/bába kořenářka/Zdeňka
ICH/VK – posléze bezzubka
IT, IS, astromuezín, Kakamil – velitel kobercové letky
Karel – autopilot – součást lodi 

Trasa: 
28.3.2015 Biograd na Moru - Žut - 12,2 
29.3.2015 Žut - Biševo  - 73,6 
30.3.2015 Biševo - Vis - 17,1 
31.3.2015 Vis - Šibenik  - 47 
1.4.2015 Šibenik - Zlarin - Kaprije - 13,9 
2.4.2015 Kaprije - Tisno - 8,3 
3.4.2015 Tisno - Kosirina - Biograd na Moru - 18,2         

Celkem 190,3   

Odjezd všech v průběhu 27.3.2015 směr Biograd na Moru.
Dohodnuto spaní z pátku na sobotu na lodi.
Cesta byla všeobecně příjemná, pouze tunel Sveti Rog byl zavřený, díky silné boře, což už mohlo něco naznačit.
 
Pozn. ICH:
Nevím, kudy jeli přes Slovinsko Horclové (nešetříme za jídlo, šetříme za dopravu), ale mě se podařilo projet cca 50Km Slovinska po cyklostezkách, z čehož by měl Bonzo určitě radost :-).
 
Jako obyčejně s námi/sami jedou na další lodi Ugljani, což se neobešlo bez uvítací sekvence, kterou NCIS Horcl málem odmarodil. Když jsme se jako olomoucká část posádky cca v jednu ráno dostavili, byl nepoužitelný.  To se sice dalo říci i o Ugljanově partě, ale Ti byli alespoň vzhůru a komunikovali ...
Pozn.: Uglan je čistokrevná „uvaga“, protože má loď na polskejch papírech a to mluví za vše :-).
 
Nádherně bušila bora a byl čas jít spát. 

28.3.2015
 
Ráno samozřejmě začal NCIS Horcl šmejdit už v pět ráno a to se vyplatí…! Každopádně, až se probrali ostatní, tak ženy a dívky jely na nákupy a ocasní část posádky si převzala loď a uložila automobily hajat, protože nemohly spinkat v maríně, což se také vyplatí ... (315,- HRK/7dní za auto, kousek od maríny – někdo asi potřeboval využít, nevyužitelný pozemek…).
Naložit nákup – samozřejmě pouze místní – a mohlo se vyplout.
 
Od rána foukala opět bora cca 20-25 KN, v nárazech 30-45 KN. Samozřejmě, že to nebylo nic neřešitelného pro našeho skvělého kapitána, ale nabídli se kluci z maríny, že nás vyvezou (ty muringy tam byly fakt natěsno). Předpokládám, že se nabídli stejně jenom proto, aby si pochytali plynové bomby, které jim napadaly do móře a volně se proplouvaly po maríně. A vyrazili.
To čeho jsme se pouze obávali, že bychom provedli my, oni dokázali okamžitě. Plný vpřed, plný vzad, několik manévrů a bylo… bomby sice nepochytali, ale zbyla nám po nich alespoň muringová „hůlka“...
 
Cesta na Žut, který jsme si vybrali jako první postupový cíl, proběhla celkem klidně za výše popsaného počasí. ACI marína na Žutu je do 1.4. zavřená, ale předpokládali jsme, že se potravy dočkáme alespoň ve dvou restauracích okolo, nebo tedy alespoň v jedné a to v hospodě Sandra.
Důvod je prostý, dříve příjemná a levná hospoda Fešta, se časem cenově srovnala s restaurací v ACI maríně a tím se stala víceméně cenově nedostupná… nelze ovšem upřít to, že do restaurace bylo mohutně investováno a po všech ostatních stránkách vysoce restauraci v ACI maríně předčila.
V hospodě Sandra nám paní řekla, že je hospodář na rybách a tím to celé skončilo.
Krásné bylo, že jsme v jinak přeplněné maríně stáli sami…
Další věc, která nás velmi potěšila, bylo to, že vítr zcela ustal a nastal nádherný „Jadran“.
 
Obědovečeře sestávala tedy, z na lodi připravených surovin a to:
-Pljeskavica (neplést si se stejnou potravou nabízenou v ČR pod stejným názvem)
-Brambor
-Rajčatový salát
Co víc si přát.
 
Další program v datech:
18.00 - Přijeli Ugljani – rekreace začíná
Průběžný odchod na Ugljanovu loď
21.00 – odchod z Ugljanovy lodě
23-01 – odhánění Ugljana a jeho posádky z naší lodi
02-05.55 – prudce inteligentní debata naší posádky
06.00 – Rekreace končí 

29.3.2015
 
Ke snídani poléfka fazulová + kruh.
Ihned ráno v 10.00 odjezd směr Kornati. Cílem cesty nebylo nic, protože taky nic nefoukalo. S příjezdem do zátoky Vrulje na Kornatech, kde byla plánovaná koupačka, začalo foukat.
 
Pozn.: Vrulje – pěkná zátoka, několik restaurací + několik bójí – viz. 888. Problém byl v tom, že tyto bóje byly uvázány tzv. „natvrdo“, takže naše vyvázání na ně nebylo možné.
 
Ihned byl zvolen plán B a to návštěva ostrova Biševo. Jachtec byl super (zadobok 15-25kn) cca do 19.00 hod, potom vítr utichl a přešlo se na Karla s motorem.
Z počátku jsme trošku experimentovali s Horclovým spinakrem, kterej dostal od Ondráška elAbudy, o velikosti cca 16m2 J. Sranda byla, ale kromě toho, že loď jela pomaleji a skoro nešla řídit, se nic vážnějšího nestalo ...
Nutno podotknout, že skoro celou cestu, až do tmy, kormidlovala Panda s podporou Farářové, pelinkovace, mehariś atd. a my s NCIS jsme dávali průběžný chrupec.
 
Humorné historie předváděl opět Ugljan. Po setmění jsme se dívali, kdepak ho máme. Viděli jsme totiž loď jedoucí podél ostrova Svetac někam do dža (asi do Itálie). Ono v březnu moc lodí nejezdí, tak jsme se informovali. Na telefonický dotaz nám Ugljan nahlásil, že jede do Komiže (což je na Visu a prý potřebuje nakoupit citrony do Pelinkovace – to mohlo hodně naznačit a taky naznačilo…). Přesto jsme se ptali, kde je. Hlásil, že se mu zbláznila GPS a neví.
Posléze jsem se dozvěděl, že v opojení pelinkovacem přemýšleli o tom, že začala válka a amíci posunuli údaje na GPS – to jsou myšlenkové pochody ...
 Ptali jsme se, zda vidí loď pod svou zádí. Pravil, nechť laskavě vypneme a zapneme navigační světla. Nuže, provedli jsme. Viděl – byli jsme to my.  My jemu pravili, že je u Svetace. On pravil, kurva, už to vidím (nikdo neví co). Potom nám tento světoznámý mořeplavec oznámil na svou obranu, že viděl z dálky velký ostrov a prohlásill – to musí být Vis – ale jak již víme, nebyl. Nu což, ihned změnil směr a předpokládejme, že do té Komiže dojel ...
 
Naše loď, přesně dle výpočtu ve 24.00 přistála na mole v Mezuporatu na Biševu. Krása veliká. Měsíc svítil jako blbý, noční procházka, super.
 
Následovala opět hlubokomyslná porada posádky (mimo Karla). NCIS Horcla popadl hlad. Vytáhl špek a jal se ho krájet. Byl natolik zabrán do diskuse o ničem, že se řízl do prstu a z té veliké radosti vylil crno vino. Toto ve spolupráci s tetou kolorovanou opakoval pro velký úspěch, ještě jednou. Nato se jal přijímat spánek a to tak hlasitě, že skoro nebylo slyšet Pandu s Kořenářkou, o čem se baví. IT vysílal navigační signály rackům (popřípadě kobercům) – mimosmyslově, ale aspoň u toho nechrápal. Je 01.36 – porada pokračuje J
 
Jídlo:
-Kuře pečené, houpané, žluté
-Rýže, vařená ve vodě, slané
-Salát okurkový, zelený
Večer – špek krvavý – Hoclem namáčaný + kruh 

Biševo - Mezuporat:
Krásná vesnička o pár domcích. V zátoce je molo, kde jsou z čelní strany cca 4 muringy. Z boku mola kotví výletní lodě a „autobusy“. Dříve bylo v sezóně kotvení časově omezeno, za nás tam nic nevyselo, ale pozor na to.
Kousek nad přístavem je hospůdka s výhledem na moře (za naší přítomnosti samozřejmě ještě zavřená). Za molem jsou ohniště, které v sezóně slibují veliké gastronomické zážitky…  
Přes kopec samozřejmě Modra Špilja.

Všechno jsme chtěli ráno prozkoumat... 

30.3.2015
 
Člověk míní, moře mění. Jak jsem již psal, z čela mola jsou muringy, ale my jsme se samozřejmě vyvázali bokem… Cca v 6.30 začalo moře silně vlnit a to nás probralo. Loď hrozila „vyskočit“ na molo.
Okamžitě jsem chtěl odplout, ale prostými počty bylo zjištěno, že NCIS Horcl a velitel kobercové letky Kamil, se na lodi nenacházejí. Nastal rychlý průzkum ostrova. Chlapci byli nalezeni při poklidné procházce. Řev. Odjezd.
Vzhledem k okolnostem, jsme se už nestavovali za Ugljanem v Komiži, ale jeli jsme přímo do města Vis.
Ve Visu nás celkem překvapilo, že u části městského mola nejsou muringy. Zbytek městského mola byl zabrán rybáři atd. Po pravé straně od vjezdu (za českou vilou) jsme však zpozorovali molo nové. Moře tady ani tak nevlnilo a my se jali přistát. Kotvení skvělé, spousta hospůdek dokola. Na první pohled paráda. Na druhý pohled – hajzlíky ve výstavbě, „antoníčky“ nezapojené, jak na vodu, tak na elektřinu… To jsme však celkem brali, protože jsme nepředpokládali nějaké poplatky*.
Odchod na procházku po Visu. Celkem nic nového, pouze sezónní pizzerie u přístaviště trajektů byla zavřená, respektive tam nebyla. Zašli jsme tedy do pizzerie CHARLY u hlavního mola (mobil 0912713223, otvíračka 12-22), kde jsme posnídaňoobědvali. Příjemné prostředí, venkovní posezení.
Takto posilnění, jsme se odebrali na loď, respektive do krásné hospůdky u nového kotviště a jali se likvidovat jejich zásoby bílého vína. Někdy mezi tím přijeli Ugljani. Po návratu z restaurace, společná dokrmná…
 
*Když přijeli Ugljani, byla tam už obsluha mola a hned je skásla o 450,- HRK.  Ugljan sice protestoval, že není sezóna, neteče voda a nejde elektřina, ale chlapík ho odbyl, že může být rád, protože v sezónu, to bude stát 650,- HRK. No potěš nás Neptun…
Nás nedostal pouze kvůli tomu, že jsme nevylezli z hospody a tím pádem jsme ji měli (marínu) zadarmo ...
 
Jídlo:
-Pizza ve městě
-Polévka kuřecí
-Čevapčiči  

31.3. 2015
 
Ráno za kuropění NCIS Horcl odkotvil a přejel do ponorkové základny. Zčásti proto, aby ji ukázal Kamilovi, který tam nebyl a zčásti proto, aby se vyhnul poplatkům za kotvení nadobro, což se podařilo.
Cílem naší další cesty byl ostrov Zlarin, ale nebylo nám toho dopřáno. Někde na úrovni Primoštenu byla zjištěna závada na lodním hajzlíku. Od té chvíle už jsme nebyli gastrojachta, ale fekáljachta… teklo to všude. To jsou ty řeči při přebírání lodi, že je „fekáltank“ odpojený…
Volali jsme do maríny technikovi, co s tím a on že přijede, ať zastavíme někde na pevnině. Nejblíže byl Primošten, ale když jsme tam zajeli, bylo jasné, že tam nepřistaneme. Silné Jugo okolo 30kn, velké vlnění a všechna mola plná lodí, které byly vyvázány tak, že jsme prostě neměli šanci.
Změna trasy na Šibenik. Tam jsme dorazili cca okolo 17.00 a vyvázali se na městském mole vlevo od benzinky INA.
Po příjezdu technika bylo nutné přejet do maríny Mandalina, protože na městském mole není tlaková voda, kterou technik potřeboval „profouknout trubky“.
Při přistávání v Mandalině, jsem se hrdinně vrhl na boční molo, abych uvázal loď. Molo bylo podstatně níže, než jsem čekal a místo elegantního manévru, jsem předvedl velice neelegantního létajícího Čestmíra, ale konec dobrý všechno dobré.
Závada odstraněna, přejezd zpět na městské molo. Odchod naproti do hospody More na vínko, potom už jenom na lodi papání a spinkat… 
S poplatky nás nikdo neobtěžoval... Jídlo:
- vepřové plátky na žampionech
- na lodi sýry, salámy, olivy … 

1.4.2015
 
Ráno proběhla návštěva rybárny a místního trhu. NCIS Horcl vůbec neprotestoval proti zakoupení rybích pochoutek, byť měl s sebou jako obyčejně několik prutů – samozřejmě na veliké H…
Snídaně v hospodě More naproti kotvení a konečně odjezd konečně směr Zlarin. Po cestě za nádherného počasí probíhala výuka potápěče Kamila v jachtingu. Po příjezdu na Zlarin – prohlídka přístavu, pivko v hospodě Koralj (Žuja je zakon!).
Následovalo čištění ryb, plžů a mlžů na mole.
Vzhledem k tomu, že se začalo měnit počasí k horšímu, raději jsme přidali ještě jedem muring a pro jistotu i jedno boční lano. V 13.20 bouře přichází, bílá tma… 13.50 je krásně :-).
Lovení slávek na mole, ale ještě „nedorostly“ ... Další kolo deště ... Pojídání plžů, mlžů (krevety – olihně).
Odjezd směr Kaprije. Mezi ostrůvky se motal vítr 5-35 z různých směrů… celkem sranda, takže z další „výuky jachtecu“ nebylo nic…
Ihned po příjezdu na Kaprije, kde už čekali Ugljani, nás obsluha mola obrala o 330,- HRK. Vůbec chlapec nedal na moje řeči, že máme loď pouze 5m dlouhou. Pravil, že jsou všude kamery a vyjel nám na mole z „babiška tiskárničky“ lupen.
Pivko v místním bistru Lola.
Příprava ryb k jídlu. Pojídání ryb. Co čert nechtěl, po uvíznutí kostičky z rybičky mezi „jedničkami“ se staré plombičky odporoučely a stal se ze mě bezzubka a to se vyplatí nejvíce…   
Večer jsme se opět přesunuli k Ugljanovi, kde se tentokrát konal čistokrevný potlach, včetně kytar, zpěvů atd. Divím se pouze tomu, že nikdo nepodpálil loď – sousedi měli určitě velkou radost...
 
Jídlo:
-Krevety - Škampy
-Olihně - ligně
-Pražma – orada + červená ryba ježišmarjá (nevíme jak se jmenuje)
-Sýry tří druhů, pršut 

2.4.2015
 
Ráno Horcl smažil koblihy pro celou zátoku. Poté jsme se z NCIS Horclem vydali na průzkum Kaprije a objevili v jižním cípu zátoky pěknou hospůdku u koupací pláže, samozřejmě zavřenou, ale v létě to tam může být super.
Rád bych ještě upozornil na hospůdku Kod Kate, která je cca 50m od nábřeží východním směrem (v uličce přes ostrov). Vynikající kuchyně a travarica. Tato hospůdka je již popsána v článku o Jabuce 2013, kdy jsme ji navštívili.
Další pamětihodnost Kaprije je konoba Antonio, která se nachází na východním břehu Kaprije, kam se dá pohodlně dojít pěšky z přístavu, popřípadě je možno tam zakotvit u malého mola (pozor na hloubku a počasí ). Doporučujeme rezervaci na tel.: 00385 (0)22 310 003, popř. na mobilu 00385 (0)91 507 1713.   
No a to už byl čas na přesun do Tisna (Murter). Nezapomenu na to, jak se s námi sousedi na Kaprije láskyplně loučili a mávali – snad se dnes v klidu vyspí ...
Do Tisna jsme jeli za kamarádem velitele kobercové letky Kamila, Pavlem, který tam má základnu pro potápěče a samozřejmě také vlastní hospůdku. Vlastní večírek lze jen těžko popsat… Začalo to chorvatským Staropramenem (vařeno v pivovaru Ožujsko). Následoval pršut a pašky sir…
Do toho přijela Ugljanova loď „duchů“ a hotové peklo sa otvorilo. Chlapci byli po potlachu velice modifikovaní – někteří nespali už tři dny… Celkem zvládli ještě večeři (ryba, špenát s bramborem) a potom už jenom víno, pivo, pelinkovac… Pivo došlo, ještě více pelinkovac a víno atd…
Tak Pavel zahájil sezónu :-).
 
Pokud máte zájem o potápění, popř. o výlety na lodi, nebo se jen tak v Tisnu zrekreovat, navštivte stránky www.murter.cz , popř. volejte:
Pavel Machula
CZ: +420 777 591 900
HR: +358 911 674 765
 
Jinak v Tisnu je vybudováno, na západní straně pod mostem, nové molo, které zatím není osazeno muringy a není k dispozici ani voda a elektřina. Mohou zde být však vyvázány lodě s ponorem do 3m, čehož využili Ugljani.
My jsme stáli na molu u majáku, ale tam pozor – max. přes noc – je to místo vyhrazeno pro policii, hasiče atd…
Poplatky za kotvení 0 - tedy alespoň, když jsme tam byli my.
 
Jídlo:
-Koblihy slané
-Koblihy sladké
-U Pavla – chorvatský staropramen, paški sir, pršut, ryba, olihně, blitva s skrumpirom 

3.4.2015
 
Ráno už byl čas, pomalu se vracet do Biogradu. Udělali jsme si malou zastávku na oběd v zátoce Kosirina. V této zátoce je pěkný kemp pro stany i karavany. Vypadalo to, že se tam něco investovalo do sociálek a rozvodů elektřiny. Pokud budete na souši, určitě stojí za návštěvu.
Potom už jenom dotankovat v Biogradu ropu a zakotvit.
Loď nám převzali okamžitě, takže zbyl čas na poslední návštěvu barůvek na nábřeží, menší závěrečný večírek na lodi a spát.
Ráno už odjezd k domovu – fuj.
 
Jídlo:
-Kosirina – vajíčka, špek, pršut, sýry, papriky, rajčata, kruh…. 

Závěr:
Vzhledem k neúčasti Bonza, se nepodařilo prosadit zcela „čistou“ gastrojachtu, ale až na malé nepravosti si myslím, že to dopadlo dobře...
Každopádně náklady na stravu a pití nebyly v žádném případě vyšší, než kdyby se to vezlo z ČR. Co se týče veškerých potravin, kvalita chorvatských je výrazně vyšší, než u nás.

Váha občanů nebyla zjištěna ani před, ani po expedici, takže nemůžeme vyvodit žádné závěry.

Recepty jsem nesepisoval, protože jsou tajné!

Článek jste si teď přečetli a myslete si o něm, co chcete.

VK
Vyhledávání