SUZI - 23.-30.3.2013
SUZI - 23.-30.3.2013; BŘEZEN - NA JADRAN VLEZEM - 3. ROČNÍK
Loď: ELAN 45 - SUZI (2004)
Základna: Marina Dalmacia
- Sukošan
Charter: ELAN
YACHTING, www.elan-yachting.com
Zajišťoval: Marais,
s.r.o., www.marais.cz
Kapitán: Ondřej Labuda
Posádka:
- „Saša"
Alexandra Pavlovská - ukulele
- Jiřka Adamcová
- „Karel"
Dana Tůnová
- „Trpec"
Marek Pavlovský
- „Horcl"
Petr Horák
- Viktor Králík
Trasa SUZI:
23.3. - Sukošan - Babac
- Sukošan - Ugljan (most) - 25nm
24.3. - Ugljan (most) -
Muline (Ugljan) - Brbinj (Dugi Otok) - 38nm
25.3. - Brbinj (Dugi
Otok) - Molat (Molat) - 25nm
26.3. - Molat (Molat) -
Sakarun (Dugi Otok) - Pantera (Dugi Otok) - 21nm
27.3. - Pantera (Dugi
Otok) - Kněž (Iž) - 20nm
28.3. - Kněž (Iž) -
Muline (Lavdara) - Vrulje (Kornat) - 34nm
29.3. - Vrulje (Kornat)
- Vrgada (Vrgada) - Sukošan - 39nm
CELKEM UJETO: 202 nm
Ze Sukošanu s námi ještě jely lodě BISER (ELAN
Impression 384), kapitána „Ugljana" Petra Koliáše a BLUE VELVET (ELAN 40),
kapitána „Ptáka" Petra Holuba. Jejich pocity z cesty rádi zveřejníme,
pokud nám je někdo z nich předá v čitelném formátu, napsané
v nějakém světově uznávaném jazyce a po zaplacení redakčního poplatku,
popř. příspěvku na cukr…
Odjezd proběhl z Olomouce cca
v 19.00hod dne 22.3.2013, Jiřčiným vozem Ford Pokus, který se mimochodem
velmi osvědčil, do Brna, kde jsme doložili Horcla a Ondráška (zbytek posádky
jel po vlastní ose a přijeli do Sukošanu až když jsme měli přebranou loď) a
potom již v klidu přes Slovinsko* do Sukošanu, kam jsme
přibyli cca kolem 5.00hod ráno. Tam jsme u Čiči (Restaurace Laguna) našli
v tuhém spánku Ugljanovu a část Ptákovy posádky.
Teplota byla něco kolem
+2 st.C. Po uvítání českým umem jsme provedli procházku spojenou
s rekognoskací terénu a přesuli se ke stánku ELAN yachtu, zejména proto,
že WC u Čiči bylo pouze na kartu a po dlouhé cestě bylo samozřejmě provést čuri
a kaki.
*moje úvaha, že když překročíme Slovinské
hranice po půlnoci, tak nám vydrží dálniční známka (sedmidenní) i na zpáteční
cestu (SO-SO) se ukázala jako naprosto mylná. Z toho jsem vyvodil
ponaučení, že Slovinci nemají v EU co dělat a já, že jsem neschopen
matematických úloh druhé třídy školy měšťanské.
Chlapci od ELANu se dostavili vcelku včas a předání
lodě proběhlo v pohodě. Pravili, že všechno je po servisu, vč. plachet a vůbec,
že loď je v lepším stavu, než když se narodila… Posléze jsme zjistili, že
to je všechno trochu jinak, ale nic to nemění na faktu, že kluci byli velice
příjemní a ukázali nám loď tak jako málokdo, včetně příběhů
z natáčení J.
ELAN 45 je velice příjemná
a prostorná loď, pokud někomu nevadí, že příďové kajuty jsou „palandovky"
a hlavní plachta se roluje do ráhna. Navíc i ke svému poněkud pokročilému věku
(2004), byla velice málo vybydlená, což se dá říct o všech lodích ELAN YACHTu
v Sukošanu. Pravidelná péče je vidět. Příjemné bylo třeba i WIFI na
lodi (tedy pokud byl signál).
Samozřejmě se vyskytly mušky a to např.,
- nefungující
vypínač osvětlení salonového WC - máme baterky
- vytržený úchyt
koupací lávky - rukou to jde taky
- nefungující
středové stěžňové osvětlení, vč. reflektoru - poziční fungovalo a i v noci
jsme jeli na plachty :-)
- velice lehce
přilepený úchyt (zarážka) na navigačním stolku - noťas je přece uvázanej a
zbytek pochytáme :-)
- protáčející se
knoflík na vařiči - máme kombinačky
- u sálingu
natržená gena - k tomu se dostanu
takové drobnosti nás však, až na tu plachtu nemohly
naštvat.
Vyplutí i z velice těsného přístavu proběhlo za
asistence skipperů z ELANu naprosto v pohodě a my jsme vyjeli vstříc
svému prvnímu postupovému cílu a to ostrovu Žirje**. Proti jugu o síle
cca 15kt jsme pěkně křižovali až k ostrůvku Babac, kde si Marek všimnul,
že proti slunci prosvítá v úrovni prvního sálingu gena. Po delší
konverzaci s personálem ELANu jsme se rozhodli jet nazpět a plachtu raději
vyměnit, byť nám bylo řečeno, že se o nic nejedná a plachta po servisu vydrží
všechno… Se spinakrem jsme cca za hodinku byli nazpět v Sukošanu. Chlapci
z ELANu plachtu sejmuli a všichni jsme se podivili, jaká v ní byla
„lochna". Chlapci neváhali a z druhé pětačtyřicítky, která stála
vedle nás plachtu stáhli a nám natáhli s tím, že se omlouvají a že příště
máme spinakr zdarma. Snad to bude pravda a snad ta druhá loď nebyla pro někoho
nachystaná ... Toto už bylo cca kolem šesté večer a
tak jsme jenom přejeli naproti do zátoky mezi Pašmanem a Ugljanem pod most, kde
jsme po krátké rekreaci ulehli k zaslouženému odpočinku po namáhavé
pevninské cestě.
**pokud někdo četl
v aktualitách kam jsme chtěli původně jet, tak to je dobře… problém je
v tom, že doma v teple se dobře plánuje, ale vítr a počasí potom vše
mění, takže kdo četl, ať zapomene…
Další den ráno 24.3., odpočinutí a plní
sil jsme v 9.00hod vypluli kolem zadarských vodních varhan, které nám pěkně
zahrály, směrem k zátoce Muline na Ugljanu. Foukalo jugo o síle cca
20-30kt, takže křižování mezi Rivanjem a Sestrunjem byl celkem zážitek.
Každopádně bylo poznat, že jsme udělali nějaký pokrok, protože v roce 2006
jsme se tudy probíjeli k cíli poslední etapy Freemont Yacht Tour a
z dnešního pohledu to byla celkem dost bída… V Muline obídek a odjezd
do zátoky Brbinj na Dugim Otoku. Tady jsme se potkali s kapitánem Ugljanem
a částí jeho posádky, kteří k nám dorazili na gumáčku. Menší rekreace
samozřejmě proběhla, ale zajímavější to měl Ugljan s posádkou, kteří měli
při přibytí na svou loď menší problémy s přistáním a nějakou tou nechtěnou
hygienou J.
V pondělí 25.3. se nám Jadran pěkně
předvedl. Větřík o síle cca 35-40kt, který se točil kolem tlakové níže
dorazivší nad střední Jadran, ukázal své a do toho začalo pršet. Objeli jsme
Zverinac, prohlédli si ponorkové základny na Dugim Otoku (jednu dokonce viděl i
Marek…), v městečku Zverinac proběhl trénink v nájezdech na molo pro
profesionální jachtaře (Saša). Potom se rozpršelo až nepříjemně, tak jsme jeli
zakotvit na Molat, do stejnojmenného městečka. Tam jsme potkali československou
výpravu na nádherných lodích ELAN 350, kteří zde pobývali na tzv. Skipper
treningu. Nebylo nám jasné, co vlastně trénovali, protože nevyjeli ze zátoky a
navíc zcela obsadili všechna mola, protože byli vyvázaní bokem, byť tam jsou
muringy. Dle jejich sdělení s tak „lehkou" lodí nelze v takovém
počasí plout, ani se vyvázat na muring. No, každý trénujeme něco jiného…
Každopádně jsme se domluvili, jednu loď přesunuli a vyvázali se vedle
trajektového mola. Za nějakou chvilku přijela Ptákova loď a ta se vyvázala na
nás. Při nakupování v místním marketku domluvila Jiřka s Ptákem, že
můžeme jít na čerstvou pečenou rybu k místnímu konobárovi. Ve stanovený
čas jsme vyrazili do jeho „stodoly". Tam nás čekalo velice nepříjemné
překvapení v podobě zbytku party, která tam měla zamluvenou večeři před
námi, kterou reprezentoval jeden vepřový komplet s lysou hlavou, který
rozhazoval eura a neustále řval cosi o rozdělení Československa a jací jsou
Češi šulini atd., což nás donutilo takticky opustit místnost a ryby si sníst na
lodi. Tohoto blba identifikoval Mirek Michalko z Ptákovy posádky
(mimochodem Slovák) jako čistého Bratislaváka… Áno, bol to naozajstný kokot.
Před takovým blbem varuji všechno na moři, i když tato vepřovka asi stejně
nikdy nevypluje z přístavu. Večírek na naší lodi byl však mohutný a
to i se zpěvy podpořené Šašiným ukulele. Bylo dobře… i když zařvala nějaká ta
sklenička…
Další den jsme se přesunuli do zátoky
Sakarun na Dugim Otoku. Tady po obědě došlo i ke koupačce. Vzhledem ke slabému
větru jsme upustili od plánu objet Dugi Otok ze západu a vrátili jsme se do
zátoky Pantera, taktéž na Dugim Otoku, kde pokračovala rekreace a koupání.
Sakarun i Pantera jsou krásné zátoky, i když v sezonu poněkud přeplněné.
Ve středu opět ve slabém větříku jsme se
přesunuli do zátoky Kněž na ostrově Iž. Cesta proběhla klidně se spinakrovým
tréninkem, který byl ostatně cílem naší cesty. Pomalá cestovní rychlost však
byla vyvážena rychlou rekreací, která se stala osudnou Horclovi, který
v Kněži obětavě vyskočil na molo tak nešťastně, že si porouchal kotník. Na
Kněži se nás ihned ujal majitel stejnojmenné restaurace a připravil pro nás
skvělou večeři sestávající ze sépiového rizota a skvělých smažených
olihňových kroužků. Jak pravil zaručeně domácích, žádné kupované
z Japonska, jak to dělají jinde… každopádně to byla paráda.
Ve čtvrtek ráno jsme si udělali procházku do městečka
Mali Iž, kde byly doplněny zásoby v místním marketu. Po vyplutí proběhla
prohlídka doků na jihu Uljanu a posléze pauzička na ostrově Lavdara
v zátoce Muline. Potom už průjezd mezi Dugim Otokem a Kornatem a temná
jízda do zátoky Vrulje na Kornatech na bójku, kam jsme přijeli cca v 22
hod. Vrulje je nádherná zátoka, kterou vřele doporučuji, ale asi pouze mimo
sezonu. Každopádně po nás nikdo peníze nechtěl.
A už je tady poslední den na moři. Objet
Opat, krátká zastávka na Vrgadě s obědem a potom už nádherná cesta zpět do
Sukošanu. Vzhledem k tomu, že jsme měli domluvené předání lodi až na
sobotu, šli jsme do městečka na večeři a celkem rychle spát. Ta týdenní „jízda"
byla na všech znát…
Předání lodí bylo klidné, až na Ugljana,
kterému našel potápěč drobnou vadičku (namotal muring a na šroubu zůstalo
třošku špagátku), ale i tato drobná nepříjemnost se vyřešila drobnou investicí
o síle 100,- €. No a potom už do autíček a domů…
Chtěl bych za posádku poděkovat
kapitánovi Ondráškovi za skvělou a pohodovou plavbu, Saše a Markovi za předané
zkušenosti, velice nenásilnou cestou a dále všem za dostatečnou altikuljaci
pi.o v.le.
Myslím, že můžu mluvit za celou posádku
a všechny zúčastněné, že už se nemůžeme dočkat dalšího, tentokrát 4. ročníku
březnové „doškolovací" plavby.
Viktor
Rada našeho Ptáka
Pro nadšence stejného zrna přidávám kontakt na
výbornou hospodu v Muline na molu, kde je velice příjemný personál a na
zavolání otevřou a přichystají rybí dobroty i mimo sezónu. Jako bonus nám
zapůjčili i kytaru čehož jistě litovala celá vesnice až do časných ranních
hodin, kdy došel alkohol a hlas.
Majitel Lenko Celent, tel. 098-272-216, mail. muline-celent@hotmail.com
Petr "Pták" Holub